Hustota města určuje délku pandemie Covid

Přečtěte si všechny články o koronaviru (COVID-19) tady.

Studie předpovídá, že velká a hustě osídlená města zažijí pandemii COVID-19 déle než oblasti s malou populací. Až dosud, po více než 8 měsících, celosvětová pandemie COVID-19 stále pokračuje a není tu ani náznak brzkého konce.

Přírůstek případů v Indonésii je stále relativně vysoký, přibližně 4000 lidí denně, a nevykázal pokles křivky případů. To znamená, že i když v několika dalších zemích byla první vlna schválena, zatímco v Indonésii vrchol první vlny ještě nebyl překročen.

Jak přetížení měst a obyvatel způsobí, že epidemie COVID-19 vydrží déle?

V raných fázích pandemie došlo k přenosu v důsledku lidské mobility mimo Wuhan a poté se rozšířil do různých dalších zemí. Poté se přenos rozšíří v jedné oblasti a změní se již na případ importu, ale na místní přenos mezi komunitou.

Výzkumník z Oxfordská univerzita modelovat šíření COVID-19 ve městech nebo komunitách s různou hustotou obyvatelstva.

Studie byla provedena ověřením modelu a porovnáním údajů o přenosu z jednotlivých pohybů a míry infekce v hustě osídlených čínských městech s méně obydlenými provinciemi v Itálii.

Na základě tohoto modelování výzkumný tým zjistil, že snížení mobility obyvatel dokázalo snížit míru přidávání případů. Hustota obyvatelstva je však nezávislým faktorem, který určuje pandemickou situaci.

Oblasti s nízkou populací a hustotou obyvatelstva zažívají méně pandemií než oblasti s vysokou populací a vysokou hustotou obyvatelstva. V méně hustě osídlených oblastech může být vrchol ohniska rychlý, jakmile k němu dojde superrozmetání nebo velká nákaza. Mor je však mohl rychle rozbít, protože se obyvatelé nemísili volně.

Mezitím se předpokládá, že velká města s hustě osídlenými oblastmi zažijí pandemii po delší dobu. Přeplněnost má potenciál vést k nepřetržitému přenosu mezi domácnostmi a městským obyvatelstvem.

Dalším faktorem, který brání tomu, aby se případy přenosu snižovaly a nevyskytovaly se déle, souvisí také rozložení města a sociální struktura, nejen davy obyvatel. Snížení mobility občanů tedy může být nelékařským zásahem ke snížení rychlosti přenosu, a tedy označení epidemické křivky. Z tohoto důvodu je nutné zvážit změny ve struktuře města, které mohou snížit počet lidí v celém městském prostoru.

Aktualizace ohniska COVID-19 Země: Indonésie Data

1,024,298

Potvrzeno

831,330

Obnoveno

28,855

Mapa distribuce smrti

Trendy v přenosu v hustě osídlených městech

Počet potvrzených případů přenosu COVID-19 na celém světě překonal 35 milionů, podle údajů americké Johns Hopkins University.

V dalších studiích prováděných výzkumnými pracovníky Johns Hopkins a Utahská univerzita ukazuje druhou stranu přenosu COVID-19 ve městech a regionech.

Velká města, která jsou hustě osídlena, i když teoreticky způsobí velký a prodloužený přenos, ale mají přístup k lepším zdravotnickým zařízením. Kromě toho je věnována větší pozornost také preventivním politikám a implementaci.

Infekce, které se vyskytují v oblastech s menším počtem obyvatel, například ve venkovských oblastech, mají obvykle vyšší úmrtnost kvůli nedostatku zdravotnických zařízení. Tato studie zdůrazňuje, že vzhledem k COVID-19 je velmi důležité zlepšit regionální design, územní plánování a územní politiky ke snížení hustoty měst.